Srpen 2012

Barvy

24. srpna 2012 v 22:46 | Nikki

Zrzavá

24. srpna 2012 v 22:10 | Nikki |  3. S foťákem v ruce
Vždycky jsem obdivovala zrzky a chtěla jsem mít stejnou barvou vlasů, takže jednou jsem si řekla, proč to nezkusit? Objevila jsem šikovnou kadeřnici, zaplatila na mě vážně dost peněz, a byla zrzavá. Po pár měsících mi došlo, že mě nebaví si vlasy pořád chodit dobarvovat, takže to vidím zase zpátky na hnědou, nejlépe na svou přírodní.


A je to...

23. srpna 2012 v 14:54 | Nikki
Řekla bych, že mi konečně začaly prázdniny, jelikož jsem včera úspěšně složila zkoušku. Jsem z toho nadšená, protože podruhé bych k tomu vyučujícímu opravdu jít nechtěla. Bohužel tenhle předmět mám i příští semestr, ale jak mě včera spolužačka poučila, tak nám přijde nový vyučující a nevěřím tomu, že bude šílenější než ten dosavadní.
Vyučující předmětu byla jedna stránka, která mě neoslovila, ale ani předmět samotný mi nepřišel ničím zajímavý, naopak mi přišel naprosto otravný a jen párkrát jsem se přesvědčila, že na něj půjdu.


Každopádně do konce září mám zatím pokoj, akorát netrpělivě čekám, kdy budou hotové alespoň předběžné rozvrhy, a jestli to náhodou nevyjde tak, že budeme chodit do školy jen první tři dny v týdnu, za což bych se nezlobila. Naopak by mě dost naštval volný den uprostřed, třeba taková středa.

Karlík

8. srpna 2012 v 12:34 | Nikki |  3. S foťákem v ruce
Od chvíle, co jsem se rozhodla učit, se objevilo najednou tolik věcí, co musím neodkladně udělat, že jsem se zatím k učení dostala jen natolik, že jsem si přečetla první otázku. Pořád mě ten předmět nebaví, ale toužím se ho zbavit.
Dneska mám ovšem v plánu hlídat bratrance a sestřenici, což jsou dvě šestileté děti a jedno tříleté, jdeme se podívat do parku, i když si nejsem jistá, že tam dojdu, protože jsem včera našla své tři roky nenošené pantofle, které při opětovném nošení mi rozedřely nohy do krve.



Člověk by i chtěl

3. srpna 2012 v 17:44 | Nikki
Sledování olympiády ve mně vyvolává komplex méněcennosti. Obdivuji ty lidi, kteří dokázali tvrdě na sobě pracovat a dostat se tam.
Chodit poctivě na tréninky, upravit svůj jídelníček a vydržet. Chtěla bych mít jejich pevnou vůli a dělat nějaký sport, i když ne vrcholově. Není to tak dávno, co jsem slyšela příběh Michaela Phelpse, což je pro mě naprosto úžasný chlap, který se z pozice chudáčka úžasně vyšvihnul. Ano, jsem jeho fanynka. Stejně tak jsem si na letošní olympiádě oblíbila Jessicu Fox, která v osmnácti získala medaili. Asi v té chvíli mi došlo, že zřejmě ve sportu nemám už šanci, protože jsem stará, oni se věnovali sportu už od dětství.
Nevím, myslíte, že má člověk v průběhu života šanci začít s nějakým sportem a být v něm dobrý?

Jako malinká jsem chodila do baletu, který mě celkem bavil až na tu despotickou paní, co mě učila. Bohužel jsem své ostatní kolegyňky převyšovala tenkrát o hlavu, takže jsem zkusila plavání, které jsem vážně milovala, jenže pak přišla zlomenina, přetrhané vazy v kotníku a rehabilitace, tenkrát to bylo ještě fajn, jenže pak mi vazy v noze praskly znova a ještě potřetí. Od té doby své noze nevěřím a cítím, že už není v pořádku. Nohu v kotníku totiž nemůžu ohýbat do boku, dokonce ani voda mi moc nepomáhá, uplavu sotva pět bazénů a cítím tlak v kotníku. Říkám si, že je spoustu věcí na světě, které nechceme dělat až do chvíle, kdy je dělat nemůžeme.

Nostalgicky Paříž focená z mého mobilu, který již odešel do věčných lovišť.

Gabriella

2. srpna 2012 v 14:05 | Nikki |  3. S foťákem v ruce
Focení nás baví...



Proud Slytherin

1. srpna 2012 v 18:17 | Nikki |  5. Skladiště
Aneb k soutěži "Ukaž svou kolej" na našem blogovém hvězdičkovém RPG.



Momentka Charlíka

1. srpna 2012 v 17:51 | Nikki
Dnešek vlastně začal naprosto úžasně. Seznámila jsem se se slečnou Gabriellou, se kterou jsem celý rok chodila na střední, ale poznala jsem se s ní až díky blogu. Byly jsme společně si užít ráno, zkusit něco málo vyfotit a courat se naším malým městečkem.

To je ta dobrá část dne, protože v té druhé jsem zjistila, že bych raději neměla blogovat, protože někdo si může fotky, co si dávám na osobní blog, špatně vyložit a hned je z toho jakési osočování, které nemám ráda. Vlastně nerada, cokoli špatného řeším, zvlášť přes blog. Obvykle mi to totiž vezme chuť něco dělat a cítím se sklesle. Nechápu, jak jsem se dostala do této pozice a ano - beru si to moc k srdci.

Každopádně mi náladu celkem vylepšily Slavnosti okurek, okurkové mojito, trdelník, káva v oblíbené kavárně a koupě několika "potřeb" na koupání z bylinek...


Momentka našeho kavalířího mimčene Charlieho, který nesnáší foťák.

Theodor & Charles

1. srpna 2012 v 0:01 | Nikki |  4. Fotka sem i tam
Ridcully smacked his lips happily. "Ah, we certainly know what goes into good beer in Ankh-Morpork," he said. The wizards nodded. They certainly did. That's why they were drinking gin and tonic.