Leden 2011

Vzpomínka na Vánoce I.

18. ledna 2011 v 20:22 | Nessa |  3. S foťákem v ruce
1. Po večeři jsme si dali řecké ouzo.
2. Pod stromečkem byl samozřejmě první zvědavý Teddy.
3. Teddymu šlo rozbalování dárků skvěle :)
4. Pár knížek, co jsem dostala.
5. Čelenky, miluju tu s mašlí.
6. Kaldendář s Harrym Potterem.
7. Julča, sestřenka.
8. Cukroví, co dodat?


Dvanáct stupňů

16. ledna 2011 v 21:09 | Nessa |  3. S foťákem v ruce
Bylo krásně teplo a tak jsme vyrazili na procházku. Všude bylo plno lidí, vyměnili jsme zimní bundy v lehké jarní a bylo nám fajn.


I ten pes žere conversky!

15. ledna 2011 v 18:14 | Nessa |  4. Fotka sem i tam
I když trochu jinak než já :)


Jak, kam a proč?

9. ledna 2011 v 22:53 | Nessa |  2. By The Way
Deptají mě lidi - skoro všichni mají ve statusu tu pitomou větu "Podávám si přihlášky na vysokou."

Vraždila bych. Termín uzavření přihlášek na vysoké se pomalu blíží a já pořád nevím, kam bych chtěla jít. Když se někoho zeptám na radu, tak mi řekne: Běž na to, co tě baví.
Fajn, baví mě dějiny, ve škole mě pak baví občas praxe - v družině, děcáku, učení v nemocnici.

Dějiny a děti. Přemýšlela jsem nad učitelstvím na druhém stupni, ale nejsem si jistá, jak moc miluju někoho učit.
Pak jsem přemítala nad historií nebo archeologií, ale jak velké budu mít uplatnění? Seženu práci v oboru?

Chvíli jsem dumala i nad zdravotnictvím, záchranář je jedno moje vysněné povolání, ale to co si pamatuju z biologie člověka, kterou jsem měla v prváku, je dost mizerné a fyzické testy bych asi neudělala - špl na laně jsem ani nezkoušela.

Přihlašovací termín na umělecké školy jsem už prošvihla. Hrála jsem si s myšlenkou na fotografku, ale s tím, jak mizerně fotím bych neměla, co poslat k přijímačkám.

Cestovní ruch by nebyl špatný. Ovšem na většině škol jsou přijímačky z matiky, i když jsem teď našla školu, kde jsou přijímačky jen z angličtiny a všeobecném přehledu, takže na tuhle školu zřejmě si dám přihlášku, když se jinam nedostanu.

Zahrada kouzel - Sarah Addison Allenová

5. ledna 2011 v 21:44 | Nikki |  7. Vidím, slyším, čtu
Jedno kousnutí do jablka ze zahrady kouzel vám ukáže největší událost vašeho života. Kousli byste si?


Claire Waverlyová žije sama v domě své rodiny. Je spokojená, tak jak je, má totiž svoji čarovnou zahradu, kde pěstuje jedlé květiny a byliny. Claire vlastní cateringovou společnost, která v podstatě řeší problémy lidí z celého městečka, protože levandulové koláčky zabrání špatným rozhodnutím, lístky růže zase přivolají lásku, apod.
Claire však neumí pomoc sama sobě. Po dětství, kdy s matkou přespávala na ubytovnách bezdomovců, kradla v obchodech a byla pořád na útěku, nedokáže k sobě pustit lidi, protože všichni ji opustili a ty, které by pustila do svého života by ji opustili také.
Ovšem její soused Tyler, který se do ní beznadějně zamiloval, to nechce vzdát a pořád se zkouší ke Claire přiblížit, což se mu nakonec povede.
Sydney, Claiřina mladší sestra, je se svou malou dcerou Bay ve špatné situaci. Otec Bay Sydney bije a tak se rozhodne i s dcerou uprchnout právě k sestře, se kterou nikdy dobře nevycházela. Ovšem nakonec k sobě obě sestry najdou cestu...


Kouzelná půlnoc

1. ledna 2011 v 16:23 | Nessa |  2. By The Way
Popadla jsem černý kabát, který se válel na židli, i když většina hostů sklípku ven vybíhala jen v tričkách. Nejsem blázen, abych v mrazu stála v krátkém rukávu.

Váhavě jsem vyťapala schůdky na zahradu a pohlédla k nebi. Sněží. Posledních pět minut roku 2010 u nás sněžilo.

Deset
Devět
Osm
Sedm
Šest