Květen 2010

Cesta z praxe

30. května 2010 v 0:11 | Lyra |  3. S foťákem v ruce
Večer, když jsem chodívala z praxe bylo všude všechno opuštěné, tedy v tomto koutu města. Kde nic, tu nic...

Bývalá jatka, v zahradě zchátralá barabizna, kterou jsem si na začátku praxe říkala, že vyfotím - za ty dva týdny, ale zahrada jaksi zarostla, takže... na podzim :)


Než bude na lávce pršet

29. května 2010 v 0:20 | Lyra |  3. S foťákem v ruce
Obloha umí být kouzelná, zvlášť, když se na ni dívám z lávky, kde jsem si každý den poskakovala a blbla, jelikož živáčka tam skoro nepotkáte :)


Mám podivnej strach, když tě vidím se smutkem v očích

29. května 2010 v 0:01 | Lyra |  2. By The Way
Mráček - výčitky v nich, jako bych to zavinil já. Tvý slzy jsou bič, já se stydím a nevím jak začít. Zbudou vzpomínky možná nic víc, ať sou hezký a nejenom zlý...

Dneska byl můj poslední den na praxi. Poslední den, kdy jsem šla uličkami města, dolů z kopce, přes lávku do podivné ulice, kde jsou rozpadlé budovy a jakési skládky rezavého odpadu. Poslední den, kdy jsem zamyšleně svraštila obočí a přemýšlela, která rodinka mi asi otevře. Kdy jsem stiskla zvonek, ozvalo se vrčení a já rychle otevřela dvoje dveře, sešla pár schodů a dala si věci do vychovatelny, pak jsem šla nahoru za dětmi.
Bude se mi stýskat, tahle praxe byla opravdu jiná než ty ostatní a já si to tam zamilovala. Postupně jsem tam všechny poznala, začala jsem se do chodu DD zapojovat, četla jsem pohádky, stavěla hrady, chodila na procházky, povídala si...
Doma jsem konec praxe obrečela, jinak se nedalo. Osudy některých dětí jsou opravdu drsné a někteří rodiče jsou neuvěřitelný svině.
Byla jsem tam skoro až do devíti, nemohla jsem odejít. Se všemi jsem se rychle rozloučila a šla... Nepustila jsem si jako obvykle mp3, hlavou se mi honily různé myšlenky. Vstoupila jsem na lávku, mračna se zatáhla a v dálce začalo hřmít. Počasí se shodlo s mými pocity, dokonale. Když jsem zalezla domů a uvědomila si to všechno, začaly se mi po tvářích kutálet slzy a za okny se rozpršelo...


Biotop

26. května 2010 v 10:02 | Lyra |  2. By The Way
Od třeťáku nám ve škole přibyl jeden předmět se zkratkou PP. Chvíli jsem na to do rozvrhu koukala, podívala jsem se i na učebny ve kterých by to mělo probíhat - počítače a "laboratoř" biologie. Tak to jsem teda zvědavá!
První, co jsme se dozvěděli bylo, že první půlrok bude půlka třídy v počítačích a půlka v biole. Chm. Vyrazila jsem tedy do počítačů, usadila se na své oblíbené místo a čekala, co z profesora vypadne.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme pár hodin dělali technický nákres poličky, snažili se přijít na to, kolik je to cm na nákresu a nějak slušně to překreslit. A to teda bylo něco na nervy. Poté, co jsme to zvládli překreslit jsme začali chodit do dílen na jednu blízkou základku a tak jsme ve dvojicích řezali, pilovali, šroubovali, tloukli... rámeček se síťkou na výrobu papíru.
Myslela jsem, že po tom, co jsem se několikrát kladivem trefila do palce, nepříjde nic horšího. Ovšem přišlo druhé pololetí a střídačka. Má půlka třídy se usídlila v biologii, kde jsme dostali velkou kupu úkolů a dělejte, v hodinách jsme se ovšem učili o ekologii a jak ji učit dětem. Na úkoly samozřejmě nikdo z nás nesáhl a pak se přiblížilo odevzdávání. To jsem celý den a celou noc seděla u complu a snažila se něco dát dohromady, což jsem všechno nedala a v neděli jsem pak čtyři hodiny kreslila slavný biotop..., grr. Tenhle předmět už nikdy víc!


Stačí jen zavřít oči a snít

24. května 2010 v 12:05 | Lyra |  4. Fotka sem i tam
Poslední dny jsem si chvílemi přišla, jako kdybych se ocitla v pohádce. Byla jsem v okolí krásného zámku, starobylého hradu a všechno to opravdu zavánělo starými časy, bylo to kouzelné.
V pátek u nás totiž byla muzejní noc, na kterou jsem se domluvila s kamarádkou a vyrazily jsme. Napřed na hrad, který se sice opravuje, ale část byla přístupná, pak jsme si poslechly písničky o našem městě, prošly strašidelné podzemí, kde mladší spolužáci vytvořili různá strašidla, bezhlavé rytíře, alchymisty, prostě pro malé děti to musela být síla.
Bohužel pak přišel déšť a bouřka, takže jsme se chvíli schovávaly na hradě a pak v lehkém deštíku se vydaly do muzea. Ale ten déšť mi prostě sednul, po dni praxe to byla strašná úleva. Prošly jsme muzeum, podívaly se na výstavu umělců a chytily vláček, který jel tu noc po městě zdarma. Ani se nám nechtělo vystupovat, tak jsme jely dokola a dokola a nakonec jsme za jízdy vyskakovaly. Člověku se ani nezdá, že ten vláček jeden rychle.


Podvečer

21. května 2010 v 10:23 | Lyra |  4. Fotka sem i tam
Přátelé - chvátám, chvátám, nemám chvíli klid. Já tam, já tam dávno už měla být. Ne, ne, ne nesnídám, nesvačím, nestihnu to nestačím. Promiňte vážení, mám veliké zpoždění.
Praxe mě zasměstnává a vyčerpává. Každý den ve dvanáct s hrůzou pohledím na hodiny, obuju tenisky a vyrážím směr nádraží, přes most, kde se neustále zastavuju a poskakuju v rytmu mp3, až dál.
Dorazím před dětský domov, počkám na Petru nebo ona na mě, zazvoníme a jsme vpuštěné dovnitř. Odložíme si věci ve vychovatelně a pak dostaneme neuvěřitelně tlustý spis a čteme, čteme, čteme..., a že je to čtení.
Kolem půl druhé pak spisy vrátíme a jdeme se mrknout za naší rodinkou. Mimochodem včera jsem se dostala do jiné rodinky, ale stejně jsem tam půlku té staré měla, takže to bylo opravdu, opravdu fajn :). Nějak se mi ani od tama nechce odcházet, a když pak příjdu o půl osmé domů, tak jsem neuvěřitelně unavená... a stejně musím přemýšlet nad osudy těch děcek, jak se do děcáku dostaly, atd.


Kdy už konečně pochopíš, že mi jde jen o tebe?

17. května 2010 v 22:32 | Lyra |  4. Fotka sem i tam
Tak jsem dneska poprvé vyrazila na dvou praxi, kde strávím další dva týdny. Byla jsem před ní docela nervózní. Nové místo, neznámí lidé, neznámá práce, takže jsem se šourala pomalu přes most, kde mi do uší hrála moje mp3 - I gotta believe in destiny. I may be an ordinary guy without a soul. Bylo fajn, poskakovat si v šíleným vichru na mostě a smát se, relax :)


Vzpomínka na Prahu

17. května 2010 v 7:38 | Lyra |  3. S foťákem v ruce
Zase se hrabu ve složkách a narazila jsem na jednu fotku, co jsem rychle vyblejskla kompakťákem než jsem nastoupila na tramvaj.
Jinak nechápu, proč jsem tak brzo vzhůru, když nemusím. Kdybych šla do školy, tak nevstanu, ale když mám praxi od 12:30, tak tady musím strašit od sedmi. To jsou ty zlé sny :)


Day 07 - A song that reminds you of a certain event

16. května 2010 v 10:44 | Lyra |  2. By The Way
Včera jsme s Timem byli na dlouhé procházce a potkali jsme tolik různých lidí... První byl "kluk" (nejsem si jistá, kolik mu bylo, zase tolik ne, abych řekla pán a muž zní ujetě :D)s westíkem. Ten se Timovi líbil, si v parku spolu chvíli hráli :) Pak jsme šli dál, v lese skoro nikdo, jen na lavičce takovej chlápek seděl, kšiltovka, dioptrický brýle, nikde nikdo... Uhm, prošli jsme pár cestiček v lese, vycházíme ven a na další lavičce zase seděl ten divnej chlap, divný. Pak vycházíme úplně z lese, po zámeckých schodech a zase kluk s westíkem. Fakt jsem se musela smát.
Pak jdeme parkem, jakýsi pán se psem a dostala jsem přednášku na téma, proč psi si skáčou na hlavu. Asi ten pán dělá někde profesora... či tak něco. Nakonec už jen spousta lidí, co Tima obdivovala, hladila, atd. A pak jeden Rakušák, co mi připomínal Jareda Leta, mmm :)



Day 07 - A song that reminds you of a certain event


Nikdo není smutný sám pro sebe

14. května 2010 v 11:24 | Lyra |  2. By The Way
Dneska jsme pro čtvrťáky připravovali poslední zvonění. Sešli jsme se ve škole na nultou, veškeré věci do skříňky (dokonce jsem si tam dneska i odložila boty, bohužel), a pak šupky na schodiště, kde se rozvěšoval barevný krepák, ak aby se dal podlézat. Jenže, ouha. Vedení školy se to moc nelíbilo, prý má být schodiště průchodné, nechápu k čemu, když kousek dál je ještě jedno. Takže jsme všechno roztrhali, chvíli byli uražení a nakonec to hodili za hlavu a zase jsme to spojili dohromady :)